Brambořík pěstování

Brambořík (Cyclamen) je známý rod okrasných rostlin, který čítá cca 20 druhů. Řadí se do čeledi prvosenkovité (Primulaceae). Přirozeným místem výskytu jsou evropské a asijské lesy, bohužel se dnes řadí mezi ohrožené rostliny. Mezi nejčastější druhy patří brambořík perský (Cyclamen persicum) či nachový (Cyclamen purpurascens). Pěstování bramboříku není náročné a při správné péči vydrží mnoho let. Může se pěstovat jak v květináči, tak i na zahradě.

Název pochází z řečtiny a překládá se jako kruh. V minulosti se využíval v lidovém léčitelství, aplikoval se zevně. Pozor rostlina není vhodná k vnitřní konzumaci. Dáváme ji tedy mimo dosah dětí, domácích mazlíčků. Zároveň může u citlivých jedinců způsobit kožní reakci, takže se doporučuje pracovat v ochranných rukavicích.

Vzhled

Brambořík je trvalka, která bývá 10-30 cm vysoká. Má kulatou či zploštělou hlízu, z její dolní části vyrůstají vláknité kořeny. Z horní pak řapíkaté listy, které mají obvykle srdčitý či oválný tvar. Na jejich lícové zelené straně je charakteristická bílá či tmavá kresba, spodní strana je nafialovělá.

Charakteristickým znakem jsou květy, které jsou elegantně vytočené nahoru a vyrůstají na vysokých stopkách. Jelikož na trhu existuje celá řada kultivarů, tak najdeme celé barevné spektrum květů – červené, žluté, bílé, fialové, růžové atd. Na některých rostlinách mohou být i různobarevné. Kvete v zimě cca 6-8 týdnů. Plodem je tobolka, která obsahuje semena.

Světlo a teplota

Rostlina vyžaduje světlo, avšak chráníme ji před přímým sluncem. Optimálním řešením tedy bude rozptýlené světlo. Potřebuje stálou teplotu cca 10-15°C. Nemá ráda větší teplo, ale ani mráz. Obvykle se ji doporučuje dát do zimní zahrady, na chodbu či do meziokenního prostoru. Zároveň je nutné ji chránit před průvanem, nedáváme ji vedle topení či klimatizace.

Příliš velké teplo v místnosti může například způsobit špatné kvetení.

Zalévání a hnojení

Brambořík potřebuje dostatek vody, ale nepřeháníme to – půda by měla být vlhká, nikoliv mokrá. Může se to špatně odrazit na listech. Ideální je tedy zalévat až tehdy, kdy vrchní vrstva substrátu lehce vyschne (cca 1x týdně). Doporučuje se volit měkkou vodu, případně alespoň odstátou. Zaléváme do nádoby pod květináč, aby si kořeny vzaly tolik, kolik potřebují a voda se nedostala na květy a listy. Zbytek vylijeme. Rostliny preferují vzdušnou vlhkost, takže do jejich blízkosti můžeme umístit nádobu s vodou. Rosení není vhodné.

Během vegetačního období můžeme též přihnojovat (cca jednou za měsíc).

Období klidu

Na jaře rostlina odkvete a listy začnou opadávat. Je tedy nutné odstranit zaschlé listy a květy. Rostlinu dáme na chladnější, chráněné a stinné místo. Je nutné omezit zálivku (zaléváme jen trochu, aby rostlina nevyschla kompletně). Zároveň přestaneme hnojit.

Během začátku podzimu se začnou objevovat nové listy, takže ji vrátíme zpět na teplejší a světlejší místo, zvýšíme frekvenci zálivky a nezapomínáme na hnojení.

Přesazování

Jakmile to rostlina bude vyžadovat, tak ji přesadíme (obvykle jednou za několik let). Nejvhodnější dobou je přibližně konec léta. Květináč vybíráme o trochu větší (o 1-2 cm). Půda by měla být propustná, obvykle se doporučuje substrát pro pokojové rostliny doplněný o rašelinu. pH by mělo být neutrální či mírně kyselé. Důležité je též nezapomenout na drenážní vrstvu (např. štěrk, keramzit, perlit…), která zajistí odtok přebytečné vody.

Zdroje: gardenersworld.com, Garden Express, jak-pestovat.cz, The Spruce, Wikipedie