Himalájská sůl
Všem známá pohádka Sůl nad zlato výtečně vystihuje fakt, že sůl je v našich životech nezaměnitelná a pokud ji užíváme s mírou, tak naše zdraví může podpořit.
Himalájská sůl vznikala postupně v průběhu milionů let procesem odpařováním a krystalizací mořské vody. Následně byla pokryta vrstvou lávy.
Bývá nejčastěji těžena na úpatí Himalájí, přesněji v kamenném solném dole Khewra v Pakistánu, který je považován za jeden z největších a nejstarších solných dolů na světě. Předpokládá se, že obsahuje přes 200 milionů tun soli a že vystačí minimálně na dalších 700 let.
Účinky a použití
Součástí soli jsou kromě choridu sodného, také některé minerály a stopové prvky. Himalájská sůl působí podobně jako obyčejná sůl.
Lze ji přidávat do pokrmů během přípravy či až poté. Sůl se obvykle prodává jako hrubozrnná, ale lze ji také najít v jemně namleté formě či ve velkých blocích, které jsou spíše určeny pro dekorativní účely.
Přidává se do koupelí a kosmetických výrobků. Využívá se v rámci inhalací, používá se při výrobě solných lamp či dekorativních prvků.
Nežádoucí účinky
Jako v případě jakékoli jiné soli bychom si měli hlídat příjem sodíku. Nadměrná konzumace způsobuje zadržování vody, takže může docházet ke zdravotním potížím. Většinou se doporučuje, aby maximální dávky nepřekročily množství 2300 mg denně.
Pozor na jód!
Himalájská sůl obsahuje pouze stopové množství jódu a není do ní záměrně přidáván, jak tomu je u klasické soli. Proto musíme buď užívat potraviny s vysokým obsahem tohoto prvku, nebo využívat doplňky stravy. Jód je zásadní pro správnou funkci štítné žlázy, která ovlivňuje celou řadu pochodů v organismu. Mezi významné zdroje jódu patří mořské řasy či ryby, ale je též obsažen ve fenyklu, špenátu, česneku a mrkvi.
Zdroje: vyvazenezdravi.cz, Healthline
Zmíněné produkty: