Pokojová kala pěstování (zantedeschia pěstování)

Kala, kornoutice neboli zantedeschia (Zantedeschia) je rod osmi druhů rostlin, řadí se do čeledi Araceae. Původní domovinou je jižní Afrika, dnes se tyto rostliny vyskytují prakticky na všech kontinentech (samozřejmě mimo Antarktidu). Jelikož jsou dekorativní a nejsou příliš náročné, tak se běžně pěstují jak venku, tak i v interiérech. Oblíbené jsou i řezané květiny.

Občas se těmto rostlinám přezdívá áronová lilie, ačkoliv to nejsou pravé lilie z čeledi liliovité (Liliaceae). Latinský název Zantedeschia je odvozen od italského botanika Giovanniho Zantedeschiho, který žil v 19. století. Výraz „Calla“ zase vznikl z řeckého slova „kallos“, což se překládá jako „krásný“. Ovšem opět se jedná o nepřesnost, protože existuje samotný rod „Calla“, který obsahuje pouze jeden jediný druh – Calla palustris.

Všechny části rostliny jsou jedovaté, mohou způsobit kožní podráždění, při užití pak pálení v ústech, nevolnost, zvracení a průjem. Květináč proto dáváme mimo dosah dětí a domácích mazlíčků. Při manipulaci oblékáme ochranné rukavice.

Vzhled

Tato vytrvalá elegantní rostlina obvykle dorůstá do výšky cca 60-100 cm. Má tlustý oddenek s provazcovitými kořeny. Řapíky jsou dlouhé a listy nejčastěji vejčité a žilnaté. Některé druhy mají na listech skvrny.

Hladký stonek je masivní a dlouhý a zakončený zajímavým květenstvím. Je tvořeno žlutou palicí s drobnými květy, kterou podepírá nálevkovitý toulec, což je vlastně zveličená forma listenu. Barva se obvykle liší v závislosti na druhu a konkrétním kultivaru. Mezi oblíbené variace patří – Crystal blush (bílá), Captain Melrose (narůžovělá), Goldcup (žlutá), Morning Sun (oranžovo-žlutá), Odessa (černá), Purple Beat (fialová), Callafornia Red (červená). Plodem je bobule.

Světlo a teplota

Rostlina preferuje světlé stanoviště. Chráníme ji však před přímým sluncem, ale též před větším zatemněním (oba extrémy se mohou špatně projevit na vzhledu). Nejvhodnější je tedy zajistit rozptýlené světlo, a to alespoň po dobu 6-8 hodin denně.

Snažíme se, aby teplota byla stabilní, ideální rozmezí je 18-24°C, v noci kolem 13°C. Přes léto tedy můžeme dát květináč ven. Dbáme na to, aby teplota neklesla pod 10°C. Jakmile se ochladí, vrátíme rostlinu zpět dovnitř.

Vždy se vyhýbáme průvanu. Kalu nedáváme do blízkosti klimatizace, topení či krbu.

Zalévání a hnojení

Volně v případě se kala nejčastěji vyskytuje ve vlhkých místech, takže vyžaduje dostatek vody. Důležité je však hlídat, aby ve vodě nestála. Půda by měla být vlhká, nikoliv mokrá. Přemokření, ale i nedostatečné zalévání se může špatně projevit na zdraví rostliny.

Nejlepší je tehdy zalévat tehdy, kdy vrchní část substrátu vyschne. Obvykle to bývá 1x týdně, ale je vždy nutné rostlinu sledovat. Dle potřeby frekvenci zálivky upravíme, tedy ji buď zvýšíme, či naopak snížíme. Volíme dešťovou, filtrovanou, případně vychladlou převařenou vodu.

Rostlina preferuje vyšší vzdušnou vlhkost (cca kolem 40-60%). Do blízkosti tedy můžeme umístit zvlhčovač vzduchu, případně nádobu s vodou.

V průběhu vegetačního období se též doporučuje přihnojovat (cca 1-2 x měsíčně). Nejčastěji se volí tekuté hnojivo pro pokojovky.

Období klidu (dormace)

Aby rostlina kvetla každý rok, doporučuje se jí dopřát období vegetačního klidu. Po odkvětu tedy omezíme zálivku, přestaneme hnojit a přesuneme květináč do chladnější místnosti – ideální teplota je pod 10°C, ale nad bodem mrazu.

Obvykle toto období trvá cca 2 měsíce. Poté rostlinu vrátíme zpět do teplejší a světější místnosti. Dáváme přitom pozor na to, abychom ji při manipulaci nepoškodili.

Přesazování a množení

Jakmile to rostlina bude vyžadovat (např. přeroste nádobu), tak ji přesadíme. Obvykle to bývá jednou za cca 2 roky, přičemž nejvhodnější dobou je obvykle jaro. Preferuje dobře propustný substrát bohatý na živiny.

Důležitá je samozřejmě nezapomenout na spodní drenážní vrstvu (např. štěrk, keramzit, perlit…), která zajistí odtok přebytečné vody. Velký květináč může způsobit hnilobu kořenů, proto by měla být nová nádoba jen o trochu větší.

Rostlinu můžeme množit pomocí oddenků (nejlepší období pro množení je na jaře), případně pomocí semen.

Zdroje: wikihow.com, Wikipedie, gardeningknowhow.com