Lopatkovec pěstování (toulcovka pěstování)

Lopatkovec neboli toulcovka (Spathiphyllum) je početný rod rostlin z čeledi árónovité (Araceae), vyskytuje se v Americe, Asii. V Evropě se poprvé objevuje v roce 1870. Pro svou nenáročnost se dnes často záměrně pěstuje. Přispívají k očistě vzduchu, pohlcuje toxické látky ze vzduchu. V lidové tradici se považuje za symbol míru, proto se zrodila přezdívka „mírová lilie“, ačkoliv se nejedná o pravou lilii z čeledi Liliaceae. Dle čínské filozofie Feng Shui přináší pozitivní energii, proto se často doporučuje umísťovat doma či v kanceláři.

Nejčastěji lze pořídit lopatkovec kolumbijský (Spathiphyllum wallisii) nebo lopatkovec květnatý (Spathiphyllum floribundum).

Jedná se o trvalku, která ve vhodném prostředí může dorůstat až do výšky 120 cm, při pěstování v květináči bude samozřejmě nižší. Jedná se o přízemní rostlinu, vytváří porosty či trsy. Má krátký stonek s četnými řapíkatými, celokrajnými listy tmavě zelené barvy a kopinatým tvarem. Charakteristickým znakem je tzv. bílý toulec, což je zveličená forma listenu, která podpírá květenství. Jeho úkolem je lákat hmyz k opylení květů. Samotné květenství sebou představuje bílou, žlutou či zelenou palici. Zajímavý vzhled se odrazil i v latinském, a následně i českém názvu. „Spath“ pochází z řečtiny a překládá se jako lžíce, „phyl“ zase znamená list. Plodem je několikasemenná bobule.

Lopatkovec bychom měli umístit mimo dosah zvířat a malých dětí. Obsahuje krystaly šťavelanu vápenatého, které mohou způsobit otravu. Zároveň se může u některých jedinců při kontaktu objevit vyrážka.

Rostlina preferuje stabilní teplotu kolem 20°C. Nízká teplota ji může poškodit, zároveň zajistíme ochranu před průvanem.

Potřebuje dostatek rozptýleného světla. Nemá ráda přímé slunce, ale též bychom se měli snažit vyvarovat úplného zatemnění tj. místnosti bez oken nejsou vhodné. Může se to totiž neblahodárně projevit na listech (např. opadávání), rostlina též nemusí kvést.

Zaléváme pravidelně nejlépe měkkou vodou např. dešťovou, filtrovanou. Dbáme na to, aby byla půda vlhká, nikoliv mokrá. V případě že zaléváme moc či málo, obvykle se to projeví na listech např. jejich svěšením, žloutnutím či hnědnutím konečků. Ideální je tedy zalévat až tehdy, kdy vrchní vrstva substrátu lehce vyschne (cca 1-2 týdně). V zimě frekvenci zálivky snížíme. Rostlina preferuje vzdušnou vlhkost (60-80%), takže listy se doporučuje pravidelně rosit (vyhněme se přitom květům), vytírat vlhkou látkou či lze též v blízkosti umístit nádobu s vodou.

Během vegetačního období nezapomínáme na pravidelné přihnojování (cca jednou za měsíc). Často se volí tekuté hnojivo pro pokojové rostliny. Mimochodem občas může být absence květů spojená právě s tím, že zapomínáme na hnojení.

Pokud již rostlina nemá dostatek místa (vyžaduje častější zalévání či již kořeny začínají vyčnívat), tak se doporučuje ji přesadit. Nejčastěji se lopatkovec přesazuje jednou za 1-2 roky. Nejvhodnější dobou je jaro. Volíme vždy větší nádobu, ale nikoliv velmi velkou (v průměru o cca 5,1 cm větší než původní). Příliš mnoho prostoru znamená více vody, než jsou kořeny schopné pohltit, což může způsobit hnití. Lopatkovec se množí oddělování trsů.

Substrát by měl být lehký a propustný (s rašelinou, perlitem, pískem…). Nezapomínáme na spodní drenážní vrstvu (např. štěrk, keramzit, perlit…), která zajistí odtok přebytečné vody.

Zdroje: tvbydleni.cz, Dej mi pokojovku, Zuzana Bodnárová