Cibule a zdraví (cibule účinky)

Cibule kuchyňská (Allium cepa) je všem známá zeleninová plodina, která se řadí do čeledi amarylkovité (Amaryllidaceae), dříve se řadila do čeledi liliovitých (Liliaceae). Je to dvouletá až vytrvalá rostlina, může dorůstat do výšky 120 cm. Má sukničitou, zploštěle kulovitou cibulí velikosti až 10 cm. Pokrývají ji šupiny neboli listové suknice. Mývají červenohnědou, fialovou, bílou či červenou barvu, záleží na konkrétní odrůdě. Z cibule vyrůstají dlouhé, velmi úzké listy. Vysoká, dutá lodyha je ve spodní polovině nafouklá, nahoře končí typickým kulovitým zeleno-bílým květenstvím. Rostlina kvete až druhým rokem. Cibule (Bulbus allii cepae) se sbírá zpravidla v časném podzimu. Z příbuzných druhů se též využívá cibule šalotka (Allium salota) a cibule zimní (Allium fistulosum).

Většinou se záměrně pěstuje, jen zřídka zplaňuje. Preferuje sušší a teplejší oblasti. Mezi největší producenty dnes patří Indie, Čína, USA. Přesný původ není znám. Zmínky o ní nacházíme napříč celou historií – využívala se například v Mezopotámii, Persii, Indii, Číně, Egyptě. Hojně ji konzumovali i římští vojáci, jelikož věřili, že dodává sílu a odvahu.

Cibule je dodnes nenahraditelná v kuchyni, což dokazuje i staré přísloví: „Člověk spíše může vařit bez ohně než bez cibule“. Hojně se přidává do nejrůznějších pokrmů – polévek, omáček, salátů, pomazánek, příloh apod. Existuje dokonce cibulová marmeláda (recept přípravy).

Dle lidové pranostiky lze předpovědět, jaká bude zima právě díky cibuli. Pakliže má málo slupek, bude toto období mírné. Pakliže ji pokrývá hodně slupek, očekává se tuhá a dlouhá zima.

Význam má samozřejmě i v lidovém léčitelství, čínské medicíně a homeopatii. Obsahuje především vitamíny řady B, vitamín C, silice, cukry, organické kyseliny, flavonoidy a další významné látky.

Účinky

• Cibule především podporuje přirozenou obranyschopnost.
• Obsahuje řadu antioxidantů, takže přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem.
• Podporuje nervový systém.
• Přispívá ke zdraví dýchacích cest. Často se dělá cibulový sirup, bývá součástí tradičních receptů.

Recept I: 500 g cibule pomeleme na mlýnku, přidáme 400 g cukru a 500 ml vody a vše vaříme na mírném ohni asi 2 hodiny. Poté promícháme se 100 g medu. Užíváme 3-4x denně 1 polévkovou lžíci.

Recept II: 500 g mleté cibule a 100 g drceného fenyklu a obojí vmícháme do 500 g medu. Užívá se 1 čajová lžička 3x denně, před jídlem.

• Podporuje sekreci trávicích šťáv v žaludku a ve střevech, sekreci žluče i tvorbu pankreatických enzymů. Přispívá k normální činnosti žaludku, střev, jater, žlučníku.
• Podporuje normální stav uší. Existuje několik receptů:

Recept I: Cibuli nakrájíme a zabalíme do gázy, aplikujeme na ucho a fixujeme například obvazem či čepicí. Necháme takto po celou noc.

Recept II: Středně velkou cibuli nakrájíme nadrobno a lehce dusíme na trošce oleje (např. olivového). Poté ji dáme do gázy či kapesníku. Přiložíme na ucho a fixujeme čepicí nebo obvazem. Necháme takto na několik hodin.

• Přispívá k normální funkci srdce a cév, optimální hladině krevního cukru a tlaku (1, 2).

Krevní tlak recept: Budeme potřebovat 4 cibule, 4 oloupané citrony, 1 menší hlávku česneku a malý kousek kořene křenu. Cibuli a citron nakrájíme, česnek prolisujeme a křen nastrouháme. Vše dáme do větší sklenice. Svaříme 2 1 vody s 500 g cukru a přidáme 5 lžic medu. Výsledek zalijeme do předpřipravené sklenice. Necháme 14 dní macerovat, občas protřepeme. Poté scedíme a skladujeme v menších tmavých nádobách na chladném místě. Užíváme dlouhodobě, třikrát denně po 1 lžíci.

• Obsažení látky podporují optimální stav kostí (3).
• Přispívá ke zdraví pokožky. Aplikuje se obklad či šťáva. Určitě též znáte, že se syrová cibule aplikuje v případě hmyzího bodnutí (včely, sršně, vosy…).

Obklad: oloupaná cibule se nakrájí na kolečka a ty se v peci nebo na teflonové pánvi udusí doměkka. Kolečka se zabalí do kousku gázy a přiloží na konkrétní místo.

Žíly-konečník obklad: na plechu upečeme doměkka čtyři cibule. Potom je pomačkáme a krátce povaříme s 10 ml panenského oleje. Potřeme plátno a přiložíme.

• Podporuje přirozené čistící mechanismy organismu.
• Přispívá ke zdraví vlasů.

Recept: Vlasy umyjeme jemným mýdlem a po opláchnutí je mírně zvlhčíme octovou vodou, aby se obnovil kyselý povlak. Poté je důkladně vysušíme a do suchých vlasů lehce vmasírujeme čerstvou cibulovou šťávu. Poté hlavu ovážeme plátnem, které sejmeme až po hodině. Hlavu znovu umyjeme, tentokrát jemným šamponem.

Nežádoucí účinky

Cibule se řadí do zdravé výživy, ale i přesto bychom se měli držet rozumných dávek.

Při krájení se uvolňuje kyselina propylansulfonová, která jak je známo silně dráždí sliznice a oční spojivky. Pozor cibule je mírně toxická při skladování v rozkrojeném stavu déle než 24 hodin.

Užívání není vhodné v případě nesnášenlivosti cibule. Cibule je kontraindikována při aktivovaných žaludečních vředech.

Formy

Cibuli můžeme užívat přímo syrovou. Jak již bylo zmíněno, lze ji též přidávat do jídel, vyrobit cibulový sirup (recept přípravy) či čaj. Vhodnou formou je také tinktura z čerstvé cibule.

Cibulový čaj: 1 cibuli oloupeme, nakrájíme na menší kousky a dáme do vhodné nádoby. Můžeme ještě přidat sušený tymián, případně jiné bylinky. Vše zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme cca 10 minut louhovat. Poté přecedíme, dosladíme medem. Čaj připravujeme vždy čerstvý.

Tinktura: v hmotnostním poměru 1:4. Využijeme cca 40% alkohol (např. vodka). Cibuli zalijeme alkoholem tak, aby byla zcela ponořena. Nádobu uzavřeme a necháme na teplém a suchém místě po dobu cca 2-3 týdnů. Občas můžeme sklenici protřepat. Následně již zbývá tinkturu důkladně přecedit do předpřipravené uzavíratelné nádoby. Skladujeme na temném a chladném místě. Obvykle se doporučuje dávkování 20 kapek 3x denně. Tinkturu můžeme nakapat do teplého nápoje či vody.

Víno recept: Budeme potřebovat 3 středně velké cibule, které nadrobno nakrájíme a zalijeme 1 litrem bílého vína. Přidáme 5 lžic medu, uzavřeme a necháme takto 2-3 týdny macerovat. Poté přefiltrujeme a užíváme 1 polévkovou lžíci 3 x denně. Uschováme v suchu a chladnu.

Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.

Zdroje: Herbář léčivých rostlin, 3. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, Wikipedie, 500 nejlepších receptů lidové medicíny, Dionýz Dugas, bylinkyprovsechny.cz, Včelařské byliny, Oldřich Haragsim