Hřebíček účinky (hřebíček a zdraví)
Hřebíček je vlastně sušené poupě hřebíčkovce kořenného (Syzygium aromaticum). Jedná se o stálezelený tropický strom, který pochází z ostrovů Moluky, kterým se též někdy přezdívalo „ostrovy koření.“ Rostlina se řadí do čeledi myrtovité (Myrtaceae).
Hřebíčkovec kořenný může ve vhodných podmínkách dorůstat až do výšky 20 m, na plantážích je samozřejmě z praktických důvodů menší. Výrazným znakem je hustá, kuželovitá a symetrická koruna. Má kmen s četnými postranními větvemi a hladkou, šedavou kůrou. Vstřícné listy jsou podlouhlé, kopinaté nebo eliptické. Nejdříve bývají světle zelenožluté, ale brzy kožovatí a jsou na líci lesklé a tmavě zelené. Nachově červené květy jsou uspořádány v hustých vrcholičnatých květenstvích. Kalich je srostlý, tvoří jej čtyři červené korunní plátky, které brzy opadají. Plodem jsou eliptické jedno nebo dvousemenné bobule.
Dnešními producenty jsou např. Madagaskar, Zanzibar a Indonésie. Zajímavostí je fakt, že během pěstování se musí dbát na dobu sběru – čím větší je poupě, tím je hodnotnější, ovšem jakmile rozkvete, svou hodnotu ztrácí. Sbírají se tedy nerozvitá květní poupata. Hřebíček se suší rovnoměrně rozložený. Průměrná roční sklizeň z jednoho stromu jsou cca 4 kg.
Koření se hojně využívalo již ve starověku. Snad první dochované záznamy pocházejí ze 3. století př. n. l. Do Evropy se hřebíček dostal hlavně díky obchodníkům a postupně si získal velkou oblibu pro svou charakteristickou chuť a aroma. Dlouhou dobu se však pěstoval pouze na ostrovech Moluky, je proto logické, že jeho cena nebyla nejlevnější. Jednu dobu dokonce odpovídala ceně zlata. Po nějakém čase proto mnozí začali přemýšlet, jak si cestu na zmíněné ostrovy zkrátit. To právě byla i jedna z hlavních úloh výpravy Fernaa de Magalhãese. Až na konci 18. století se začíná hřebíček konečně pěstovat v Evropě a stává se více dostupným.
Pro svou nasládlou až hořkou chuť se nejčastěji přidává do slaných a sladkých jídel. Je vhodný do pečiva, nápojů, sladkostí, masa, omáček, zeleniny. Často jej najdeme ve směsích s jinými bylinkami. Silice se využívají v parfumerii a pro osvěžení vzduchu. Doporučuje se i jako repelent.
Je dodnes oblíben v lidovém léčitelství a využívá se v homeopatii. Je součástí známých karmelitánských kapek. Obsahuje silice, třísloviny, pryskyřice, sliz, flavonoidy a další významné látky.
Účinky
- Hřebíček obsahuje antioxidační látky, které se podílejí na ochraně před oxidativním stresem.
- Podporuje imunitní systém.
- Bylina přispívá k normálnímu stavu krku, dýchacích cest.
- Hřebíček se využíval v dentálním odvětví ještě v roce 1640. Aplikuje se lokálně, přidává se též do ústní vody, zubní pasty. Vhodná je aplikace zředěného hřebíčkového oleje.
Recept: rozžvýkáme a držíme v ústech 1 hřebíček.
- Podporuje chuť k jídlu a celkově trávení.
Tonikum na podporu trávení: rozdrobíme stejné díly mletého zázvoru, kmínu, fenyklu, hřebíčku a skořice. 1 lžičku této směsi zalijeme 250 ml vroucí vody a necháme vyluhovat. Scedíme, přidáme lžičku citrónové šťávy a po částech vypijeme v průběhu dvou hodin. Nálev vždy připravujeme čerstvý.
- Pozor: může mít mírné močopudné účinky.
- Aplikuje se na klouby a svaly, často se využívá při masážích.
- Podporuje normální stav pokožky.
Německý recept: pět hřebíčků přelijeme šálkem vařící vody a necháme 10 minut přikryté vyluhovat. Přecedíme a namočeným kouskem vaty potíráme pravidelně vícekrát denně konkrétní místa.
Nežádoucí účinky
I hřebíčku je nutné dbát na rozumné dávky. Vysoké dávky mohou způsobit různé zažívací potíže až problémy s játry. Zároveň se nedoporučuje dlouhodobé užívání.
Pozor i při zevní aplikaci bychom měli dávat pozor a vždy hřebíčkový olej ředit. Nevyužívá se v případě alergie. Před prvním použitím je tedy vhodné provést zkoušku (nanést menší množství a sledovat cca 30 min, zda se objeví např. zarudnutí, svědění…).
Užívání je nutné konzultovat s lékařem v případě těhotenství, kojení, těžších onemocnění, předepsaných léků. Nepodává se malým dětem.
Formy
Hřebíček se samozřejmě často přidává do jídel a nápojů. Může se užívat jak samostatně, tak i ve směsích. Připravuje se hřebíčkový čaj, vyrábí se tinktura. Bývá součástí mastí, gelů a dalších kosmetických výrobků. Mezi oblíbené formy též patří obklady, výplachy či kloktadlo. Hřebíčkový olej se aplikuje do aromalampy či během inhalací (několik kapek).
Hřebíčková tinktura: 10 g hřebíčků a asi polovinu tyčinky skořice naložíme do 500 ml 40% alkoholu (např. vodka). Necháme takto 10 až 14 dnů uzavřené vyluhovat. Občas můžeme nádobu protřepat. Poté tekutinu přecedíme a uschováme v uzavřené láhvi na tmavém místě.
Hřebíčkové víno: budeme potřebovat 500 ml kvalitního červeného vína, 5 hřebíčků, 1/2 čajové lžičky mleté skořice a 1 čajová lžička mletého zázvoru. Do vhodné sklenice nalijeme víno a následně přidáme všechny ostatní suroviny. Vše důkladně promícháme. Nádobu uzavřeme a necháme ji na tmavém a suchém místě po dobu 3 týdnů. Občas můžeme protřepat.
Orientální medový nápoj: Do 500 ml vody dáme 10 hřebíčků, 5 bobulek celého černého pepře, lžičku nastrouhaného zázvoru a mleté skořice. Přivedeme k varu a 5 minut povaříme. Přidáme po 1 lžíci natě máty a třezalky a necháme přikryté 15 minut vyluhovat. Scedíme, přidáme lžíci medu a šťávu z 1/2 citronu. Pijeme pomalu.
Maska na obličej: 1/2 lžička medu, 1/2 lžička citronové šťávy, 1/2 lžička hřebíčku (prášek). Všechny suroviny důkladně smícháme. Naneseme na obličej a necháme cca 20 min působit. Poté smyjeme vodou. Aplikujeme několikrát týdně.
Kloktadlo: 1 lžička šalvěje, 1 lžička řepíku a 2-3 kusy hřebíčku. Recept není striktní, takže si můžeme upravit jednotlivé suroviny dle potřeby. Směs se přelije vařící vodou, nechá 10 minut vyluhovat a poté se přecedí. Kloktá se dle potřeby i několikrát denně.
Ústní voda: 1 lžička celých hřebíčků, 1 sklenice vody. Hřebíček zalijeme vroucí vodou a necháme cca 10 minut louhovat. Kromě hřebíčku můžeme též přidat bylinky, které podporují zdraví dutiny ústní např. šalvěj, heřmánek či mátu. Přecedíme a můžeme přidat ještě několik kapek esenciálního oleje.
Medové sušenky s hřebíčkem:
- 50 g medu
- 500 pšeničné mouky
- 250 g másla
- 0,7 hrnku mléka
- 200 moučkového cukru
- 30 vanilkového cukru
- 1 lžička citronové kůry
- 8 hřebíčků
- kardamom (dle chuti)
K měkkému máslu přidáme moučkový cukr, med a mleté koření. Vše důkladně promícháme. Přilijeme mléko a rozmixujeme. Přidáme mouku a těsto uhněteme. Necháme 10-15 min odležet na chladném místě.
Těsto rozválíme na vrstvu silnou 1 cm. Skleničkou vykrojíme kulaté sušenky a pečeme na suchém plechu 3–5 minut v předehřáté troubě. Po upečením necháme mírně vychladnout a ještě teplé sušenky posypeme moučkovým cukrem smíchaným s vanilkovým cukrem nebo vanilínem.
Zmíněné produkty:
Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.
Zdroje: Wikipedie, Herbář léčivých rostlin, 2. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, 500 nejlepších receptů lidové medicíny, Dionýz Dugas, Healthline
