Kaštany a zdraví

Dnes půjde řeč o stromu, který zná opravu každý z nás. Jírovec maďal neboli kaštan koňský (Aesculus hippocastanum) pochází původně z Balkánského poloostrova, avšak dnes na něj narazíme prakticky po celém světě. Běžně se pěstuje, často zplaňuje. Může dorůstat do výšky až pětipodlažního domu.

Má dlouze řapíkaté, dlanitě pěti až sedmičetné listy, které jsou vroubkovaně pilovité. Vijany květů tvoří koncové, jehlancovité laty. Plodem jsou velké tobolky, řídce ostnaté, které pukají 1 až 3 chlopněmi a vydávají obvykle jedno až dvě semena, známá jako kaštany. Po opadnutí listů zůstávají na větvičkách jizvy ve tvaru koňské podkovy, proto vznikl lidový název „koňský kaštan.“

Plod (Fructus hippocastani) se nejčastěji sbírá na podzim po plném dozrání, když kaštany již volně vypadávají z tobolek. Dále se sbírá květ (Flos hippocastani), na jaře v době plného rozkvětu, tedy v dubnu a květnu. Ojediněle se používá i kůra ze stromu (Cortexhippocastani), sbíraná brzy na jaře z malých, svěžích větviček, nebo i listí.

Obsahuje aesculin. Podobnou látkou je i aesculetin a fraxin. Dále jsou přítomny triterpenové saponiny, flavonoidy, éterický olej, pektin a další významné látky.

Účinky

Přispívá ke správné činnosti nadledvinek, lymfatického systému.
Podporuje normální stav cévních stěn (tepny, žíly, vlásečnice). Využívá se v oblasti žil konečníku, bércové oblasti. Přispívá ke správnému prokrvení končetin, hlavy, normální hladině cholesterolu v krvi.
Podporuje „lehkost nohou“.
Přispívá ke správné funkci kloubů.

Nežádoucí účinky

Všechny kaštanové rostlinné části jsou mírně toxické a mají vliv na funkci hormonů nadledvinek, a proto musíme při jejich užívání dodržovat určité zásady opatrnosti. Vždy je nutné dělat přestávky a užívat dle doporučovaného dávkování. V obchodech se prodávají kaštany jiného druhu – jedlé kaštany z kaštanovníku jedlého, takže proto se mohou bez obav péci, či z nich lze připravit některá jídla.

Opatrnost je nutná v průběhu těhotenství, kojení a užívání léků.

Formy

Mezi nejčastější formy patří tinktura, tablety, případně nálev z listu. Využívá se i zevně ve formě obkladů, kloktadla, masti, gelu. Bylinku obvykle do směsí nepřidáváme, zejména ne plody.

Zmíněné produkty:

Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.

Zdroj: Herbář léčivých rostlin, 2. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, bylinkyprovsechny.cz, ceskatelevize.cz