Lišejník islandský účinky
Pukléřka islandská neboli lišejník islandský (Cetraria islandica) se vyskytuje převážně v Evropě, Asii a v Americe, přičemž v České republice roste hlavně ve vyšších polohách. Častá je přezdívka islandský mech. Narazíme na něj zpravidla na zemi, v příkopech, na pastvinách, na lesních cestách, na mechem obrostlých skalách a balvanech.
Má lupenatě krovitou, zelenohnědou až hnědou stélkou, laloky žlábkovitě svinutými, téměř rourkovými, na okrajích s krátkými brvami, viditelnými nejlépe pod lupou. Sbírá se stélka (Lichen islandicus), a to po celý rok, nejkvalitnějším sběrem je sběr květnový.
Lišejníky jsou vlastně organismy, které představují symbiózu houby s řasou či sinicí. Rostou obecně velmi pomalu, ovšem žijí dlouho. Často je nazývají průkopníky života, protože se vyskytují v méně přívětivých podmínkách. Zároveň jsou považovány za bioindikátory čistoty ovzduší.
Pukléřka se dříve přidávala do zubních past a v některých oblastech se dodnes využívá při přípravě jídel. Pro své účinky se tato rostlina již od dávných dob užívá v tradiční čínské medicíně, homeopatii a lidovém léčitelství. Mnohé národy žijící ve vyšších nadmořských výškách přidávaly islandský lišejník přímo do jídla.
Účinky
- Podporuje normální stav sliznic, funkci horních a dolních cest dýchacích (1).
- Přispívá k normálnímu trávení. Podporuje chuť k jídlu, správnou funkci žaludku a střev, tvorbu trávicích enzymů, metabolismus.
- Využívá se jako všeobecné tonikum.
- Podporuje normální stav pokožky, přidává se do kosmetických výrobků.
Nežádoucí účinky
V případě užívání doporučených dávek prozatím nebyly prokázány větší nežádoucí účinky. Při konzumaci větších dávek se může objevit nevolnost či bolest břicha. Užívání je vhodné konzultovat s lékařem v případě užívání léků. Pro nedostatek výzkumů není lišejník vhodný během těhotenství a kojení.
Formy
Obvykle se připravuje studenou cestou – bylinu zalijeme vodou a necháme přes noc vylouhovat (8 hodin). Tento postup je nejšetrnější ke slizům, které rostlina obsahuje. Při vaření se slizy z větší části rozloží a tedy zničí. Před užitím mírně zahřejeme. Pokud je někomu na závadu hořká chuť, můžeme osladit medem. Obvykle dávkování jsou 2-3 šálky denně.
Lišejník lze též užívat ve formě sirupu, přidává se i do směsí. V dnešní době se objevuje i jako součást některých farmaceutických přípravků.
Zmíněné produkty:
Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.
Zdroje: Herbář léčivých rostlin, 3. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, novinky.cz
