Rakytník a zdraví
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je hustě větvený keř, který může dorůstat až do výšky 10 metrů. Má rozestálé, kolcovité větve, v mládí stříbřitě šupinkaté. Listy jsou čárkovitě kopinaté, celokrajné, na rubu stříbřité, později hnedočervené šupinkaté. Dvoudomé květy se rozvíjejí před olistěním. Samčí jsou přisedlé v úžlabních svazečcích, samicí stopkaté v kratičkých hroznech. Květy nemají korunu, samčí jsou zelenavě stříbřité, samicí pak žlutavé. Plodem je kulovitá, někdy i elipsoidní peckovička, asi 3 až 5 mm široká a 8 až 10 mm dlouhá, oranžové nebo červené barvy, chuti kyselo-sladké. Semena jsou temně hnědá a lesklá. Zajímavý je kořenový systém, ve kterém se vyskytují hlízy, jejichž úkolem je poutat vzdušný dusík.
Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Asii a je dost odolný vůči mrazům. Dnes se často záměrně pěstuje.
Slovo Hippophae původně pochází ze staré řečtiny a v překladu znamená třpytící se kůň. Ve starověkém Řecku se totiž listy a mladé větvičky využívaly jako doplněk krmiva závodních koní, což zvyšovalo kvalitu a lesklost jejich osrstění.
Rakytník se již od pradávna využívá v medicíně mnohých národů, v Rusku byl dokonce nazýván „sibiřským zázrakem“ nebo „citroníkem severu“ a v některých oblastech Asie „svatým plodem Himalájí“. Olej z rostliny si zase získal přezdívku „tekuté zlato“.
Bylina se dnes především využívá v lidovém léčitelství, v kosmetickém a potravinářském odvětví. Vyrábějí se z ní sirupy, kompoty, marmelády, džemy, saláty, omáčky atd. Z rakytníku se kromě jiného vyrábí i mouka či med. Dá se nakládat, kandovat či zavařovat. Dřevo má vysokou výhřevnost, jednu dobu se využívalo k výrobě kulečníkových koulí, hůlek, držadel či dýmek. Rostlina se též využívá v zemědělství, jako ochrana před půdní erozí.
Z rostliny se nejčastěji využívají plody (Fructus hippophae), občas též listy a větve (Folium et stipites hippopae). Obsahuje řadu vitamínů a minerálů, sacharidy, organické kyseliny, třísloviny, a další významné látky.
Účinky
- Plody rakytníku jsou především bohatým zdrojem vitamínu C (cca 40-1300 mg). Proto se využívají pro podporu přirozené obranyschopnosti organismu.
- Bylina se využívá jako doplněk při rekonvalescenci.
- Podporuje fyzickou kondici. Říká se, že rakytník užívali vojáci Alexandra Makedonského. V roce 1988 jej využili i čínští sportovci během olympijských her v Soulu v Jižní Koreji.
- Má antioxidační účinek.
- Využívá se během stresových situací.
- Podporuje funkci kardiovaskulárního systému (srdce, cévy, tlak, cholesterol).
- Přispívá k normální funkci kloubů, šlach a vazů.
- Podporuje trávení (žaludeční sliznice, játra).
- Rostlina se využívá pro podporu očí, zraku.
- Rakytníkový olej podporuje normální stav pokožky a sliznice.
Nežádoucí účinky
Při užívání rozumných dávek se obvykle rakytník považuje za bezpečný. Vysoké dávky mohou způsobit např. bolest hlavy, nevolnost. Konzultace s lékařem je vhodná v průběhu těhotenství, kojení a při užívání léků.
Formy
Z rakytníku si lze připravit odvar, prášek, tinkturu, sirup, šťávu, olej či džem. Zevně se používá rakytníková mast, obklady apod.
Odvar: 2 polévkové lžíce bobulek (čerstvých nebo sušených) se povaří cca 5 min ve vodě, poté se scedí.
Rakytníkové plody se obvykle podávají samostatně, listy se spíše míchají do směsí.
Zmíněné produkty:
Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.
Zdroje: Herbář léčivých rostlin, 4. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich, bylinkyprovsechny.cz
