Senna účinky

Senna účinky (senna léčivé účinky)Název senna (CASSIA SENNÁ) obvykle označuje dvě různé rostliny — kasie sennová čili alexandrijská (Cassia senna) a kasie úzkolistá (Cassia angustifolia).

Obě jsou nízké keře z čeledi sapanovitých (Caesalpintaceae). Domovem kasie úzkolisté je Arabský poloostrov a Somálsko, pěstuje se v jižní Indii. Druhá se vyskytuje především ve východní Africe, pěstuje se v Súdánu a v horním Egyptě

Sudozpeřené listy se skládají z několika párů podlouhle kopinatých,
na spodině nesouměrných lístků. Úhledné květy vytváří dlouhostopečné úžlabní hrozny, a rostlina tak připomíná poněkud květ jírovce maďalu neboli pakaštanu koňského. Květy mají svrchní semeník, ze kterého dozrává vícesemenný lusk.

První zmínky o rostlině pochází z 9. a 10. století, zmiňuje se o ní například Isaak Judaeus, židovský lékař z Egypta. V minulosti se využívala na střeva. V lidovém léčitelství se obecně využívá list a lusk (Folium et Siliquum sennae), někdy označovaný jako plod senný (Fructus sennae). Obsahuje flavonové glykosidy, hořčiny a další významné látky.

Nežádoucí účinky

Pozor: bylina má projímavé účinky.

Zásadně nepodáváme odvar, neboť vyvolává kolikovité bolesti břicha. Ty mohou vzniknout též při předávkovaní nálevem nebo macerátem. Bylina není vhodná pro dlouhodobé podávání. List a plod kasie se nesmí užívat déle než 1-2 týdny. Při trvalém užívání může vlastní činnost střev ochabovat (způsobit zácpu). Může docházet k alergickým reakcím, křečím žaludku a střev a kolikovitým bolestem žaludku. Příliš vysoké dávky mohou způsobovat průjem.

Neužívat v těhotenství, při neprůchodnosti střev (ideus) a akutních zánětlivých střevních onemocněních (ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc ad.), alergii na tuto bylinu. Opatrnost je též nutná při kombinaci s léky.

Rostlina se nedoporučuje užívat v rámci hubnutí, jelikož prozatím neexistují žádné důkazy, že by mohla být v tomto ohledu nápomocná a může naopak uškodit (zvyšuje se pravděpodobnost vzniku poruchy příjmu potravy).

Formy

Mezi nejčastější formy patří prášek či macerát.

Na základě nařízení Evropského unie č. 1924/2006 nemůžeme u bylinek uvádět nemoci či symptomy.

Zdroje: bylinkyprovsechny.cz, Herbář léčivých rostlin, 6. díl, Jiří Janča, Josef A. Zentrich